Už od dob předrevolučních se mu říká „Bergámo – punk zuřivej“. Za mikrofon podcastu Host Reportéra usedl Petr Bergmann, který prožil osmdesátá léta jako dospívající pražský punker; rebel, který měl neustále problémy se všemi myslitelnými autoritami.
31. ledna 2023, Události v kultuře
Jsou texty punkových a hardcorových kapel z osmdesátých let aktuální i dnes? K takovému zamyšlení chce čtenáře přivést kniha Všechno je špatně, zpátky na stromy! Kritik a publicista Radim Kopáč v publikaci nahlíží český punk a hardcore v letech 1979 až 1989.
Všechno je špatně, zpátky na stromy! To je název nové knihy o historii československého punku, která se věnuje především textům punkových a hardcorových písní. „V textech jsou zaryta kanonická jména jako Karel Jaromír Erben, Vítězslav Nezval a další, ohlasy jsou ale spíše bezděčné,“ říká publicista a autor knihy Radim Kopáč. Nosil by Karel Hynek Mácha číro, kdyby žil později? Byli punkoví textaři novodobými dadaisty? Poslechněte si celý rozhovor.
Výkřik z hitu legendární předrevoluční kapely Modrý tanky se dostal do titulu nové knihy o československém punku let 1979-1989. Nejde ale o další kompilát ve stylu "kdo kdy kde a s kým", kniha Radima Kopáče se zabývá především ideovou náplní punkových textů ať už u provařených jmen, tak u zapomenutých klenotů scény.
České písňové texty žánrů punk a hardcore z let 1979 až 1989 zkoumá nová kniha novináře Radima Kopáče nazvaná Všechno je špatně, zpátky na stromy. Tento čtvrtek 5. ledna ji autor představí v pražské Havlově knihovně. Diskutovat s ním budou pamětníci Pavla Jonssonová z kapely Dybbuk, aktivista Petr Bergmann a fotograf Štěpán Stejskal. Ten publikaci doprovodil stovkou dobových snímků.
Barbora Postránecká, Skvostné časy squatů
in: Reportér, č. 97, r. 2022
V očích mnohých dnes devadesátá léta dvacátého století vypadají jako doba, kdy se kapitalisté domluvili s komunisty a následně vytunelovali, co se dalo. Předtím se prý společnost modernizovala, dbalo se na práva žen a všichni si solidárně pomáhali. – Pamatuju si to jinak a Punk zuřivej je pro to dobrou oporou. únor 2023
Před pár dny, na přelomu starého a nového roku, umřel Jakub Mračno. Po roce 2000 pracoval jako novinář, v devadesátkách se ale angažoval v řadě podstatných věcí, co se děly v Praze kolem alternativní kultury, hlavně té radikálnější, spojené s nejrůznějšími formami aktivismu, jako skvoting a anarcho-punk.
Jan Meier, "Bergámo, punk zuřivej" – seznamte se!
In: Broumovský deník, leden 2023
Soundsystém v hudební mytologii představuje komunitu, hledačství i hlad po nové hudbě, ale také technologie umožňující poslech a intenzivní nezapomenutelné zážitky. V tom našem najdete krátké recenze toho nejlepšího a nejnovějšího, co se nám dostalo v uplynulém měsíci do sluchátek a pod kůži. Budeme sledovat reedice starších nahrávek a hrabat se v archivech nebo upozorňovat na nejzajímavější knížky nebo články o hudbě. Jsou to zápisky z undergroundu i nejvyšších pater popu.
Veľká časť dokumentárnych projektov, ktoré sa zameriavajú na rave kultúru, predstavuje historický pohľad na tento efemérny subkultúrny fenomén a vychádza hlavne z britskej scény. Spomeňme napríklad publikáciu Spiralled Seany Gavin, ktorá dokumentuje free party rave scénu 90. rokov (okrem iného v nej nájdete aj fotky z dnes už legendárneho CzechTeku). Nová kniha Location TBA je unikátom nielen preto, že čerpá zo stredoeurópskeho regiónu, ale aj tým, že dokumentuje živú kultúru. Jej cieľom bolo predstaviť štyri pražské promotérske kolektívy, ktoré v období medzi rokmi 2015 a 2020 organizovali rave parties na rôznych netradičných lokáciách. Viac o knihe prezradí jej iniciátorka a editorka Gabriela Kontra.
New book captures the ‘temporary utopia’ of prague’s rave scene
The book named Location TBA features hundreds of images collected by a mixture of professional and amateur photographers over 300-pages. Photographs show dozens of parties including Polygon nights which were thrown at Prague’s main railway station - Praha hlavní nádraží - and Nite Vibes which would take over an abandoned nuclear bunker.
Fotografka a dokumentaristka Gabriela Kontra mapovala činnost čtyř pražských kolektivů pořádajících techno parties v letech 2015 až 2020. Výsledkem je publikace Location TBA propojující fotografie z konkrétních akcí, eseje a rozhovory s organizátory i účastníky. „Čtveřici Polygon, Nite Vibes, Harmony a Cukr považuju za dostatečně reprezentativní výsek z technoscény zmíněného období, kterou spojuje přístup k výtvarnému zpracování a k party jako ucelenému zážitku.“
Jan H. Vitvar, Jsme opravdu normalizovaní?
in: Respekt, č. 2, r. 2022
David Čajčík, Reflexe bez konce
in: Host, č. 2, r. 2022
Radim Kopáč se pokusil splatit dluh českému punku a ukázat jeho sílu ve formativní první dekádě jeho existence mezi lety 1979 a 1989. Přiblížil ho texty jednotlivých kapel, což je velmi šťastné, protože právě slova nejvíce vypovídají o názorech a postojích. Díky tomu že se zaměřoval i na méně známé kapely, podařilo se mu představit tuzemský punk a hardcore v plné šíři, když prostor dostaly i texty pozapomenutých kapel Zelení kanibalové, Franta Mast, V3S, Suchý mozky či Jateční ulice.
„Stereotyp všedních dnů, kacíře pálejí, schody vedou nahoru, bomby na domy, všechno je špatně, zpátky na stromy!“ končí jedna ze slok nejslavnější písně pražské kapely Modrý tanky. Skladba Všechno je špatně, zpátky na stromy! poskytla i název nové knize Radima Kopáče, ve které se detailně věnuje předrevoluční punkové vlně u nás – tentokrát však z trochu jiného úhlu, než je obvyklé. O čem zpívali místní pankáči a jaké byly jejich peotické dovednosti jsme rozebrali ve Špíně!
HoRe Tomáše Poláčka: Petr Bergmann
28. 10. 2022 | Host Reportéra
Už od dob předrevolučních se mu říká „Bergámo – punk zuřivej“. Za mikrofon podcastu Host Reportéra usedl Petr Bergmann, který prožil osmdesátá léta jako dospívající pražský punker; rebel, který měl neustále problémy se všemi myslitelnými autoritami. V letech devadesátých se stal jednou z hlavních tváří českého ekologického a sociálního aktivismu, vášnivě bojoval za práva zvířat nebo za národnostní menšiny, ale koncem milénia rodnou Prahu opustil a od té doby žije skromně a samotářsky na Broumovsku, kde zkoumá tamní kulturní a historickou paměť.